Náš team se skládal z nadšenců autocrossu. Začátky našeho ježdění byly na čtyřkolce v Samových 3 letech. Dlouho ovšem netrvaly, vzhledem k bezpečnosti, a tak jsme začali řešit jiný stroj. V tu chvíli jsme se byli shodou okolností podívat na Kosice Cup a začal jsem přemýšlet o tom, že buggy postavíme sami, moc času však nemám. Po nějaké době jsem v inzerátu našel buggy, kterou jsem koupil. S kamarádem Mílou jsme ji zkrátili a udělalo se pár úprav a oprav a začali jsme se Samem v jeho 5 letech s ježděním.
Jelikož jsme šli rovnou do 125 s řazením šesti rychlostí, byl to skok. Sam ze začátku lamentoval, že by raděj čtyřkolku než se trápit s řazením rychlostí v buggyně. Mnohokrát se tak vztekal, že překřičel i řev motoru.
Než jsme začali ze závoděním byly i dvě kolize, ale bylo to v rámci boje a zrychlování, nic velkého. Jednou to odnesla těhlice a ráfek, podruhé to bylo o trochu horší, při ráně přerazil i volant, obě ramena, těhlici, spojovačky, atd . Vypadalo to ošklivě, ale z auta vystoupil a brečel že, neví jak pojede na úplně první závody když si rozbil auto. No nic na plat, opravilo se a na prvních závodech jsme stáli na startovním roště.
Nehody v počátcích pro Sama měly výchovný účinek, hodně zpomalil. Začal zrychlovat postupně s nasbíranými zkušenostmi během sezony 2011, kterou se mu povedlo zakončit jako vícemistr.
Zima 2011/2012 pro nás znamenala přelom. Pustili jsme se do stavby úplně nového vozu. Nejprve jsme koupili auto, které jsme chtěli jen tak trochu poupravit a zvýšit oblouky rámu. Když se ale rozebralo zjistili jsme, že to nemá smysl. A vlak se v tu chvíli rozjížděl, stavba nám po chvilkách, víkendech a probdělých nocích trvala tři měsíce. Nic méně na prvních závodech se projevila kvanta dětských chorob, které jsme řešily - od nastavení podvozku po brzdy, zvýšení světlosti a jiné.
V současné době se zabýváme zvýšením výkonu motoru a doladěním elektroniky.
Autocrossu zdar PMT